Sobota 20.08. 2022 Praha 01:45New York 19:45Londýn 00:45Frankfurt 01:45Moskva 03:45Hong Kong 07:45Tokio 08:45

IKL Ingolstadt

Ke zrodu myšlenky výstavby ropovodu IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov) a její následné realizaci došlo v letech 1990 – 1992. Potřeba vzniku tohoto nového ropovodu byla dána změnou politické a ekonomické situace ve světě. Tehdejší ČSFR správně odhadla své budoucí potřeby a vývoj ve světě a rozhodla se pro realizaci této výstavby. Rozhodnutí o výstavbě bylo učiněno na základě vznikajících problémů těžařských společností v Rusku a s tím spojenými potencionálními problémy s dodávkami ropy ropovodem Družba. Využití ropovodu Adria jako další alternativy nevyhovovalo potřebám z důvodu nedostatečné kapacity a navíc v budoucnu hrozilo reálné nebezpečí vyloučení ČR z odběru v rámci zvyšujícího se objemu odběru ropy Slovenskou republikou a Maďarskem.

Odhadnutí důležitosti a potřebnosti výstavby nového ropovodu se ukázalo jako opodstatněné a nezbytně důležité. Idea výstavby ropovodu se setkala s kladnou odezvou nejen u nás, ale i v Německu, a proto se přistoupilo k realizaci výstavby. Původně plánovaná trasa ropovodu z Ingolstadtu přes Kralupy nad Vltavou do Litvínova byla z několika důvodů změněna na dnešní podobu trasy Vohburg an der Donau - Nelahozeves (u Kralup nad Vltavou), nicméně jméno ropovodu IKL bylo z nostalgických důvodů zachováno a běžně se používá dodnes. Přestože byla stavba IKL finančně i technicky velmi náročná, podařilo se ji zrealizovat v rekordně krátké době a splňuje svůj účel.

Projekt ropovodu MERO IKL realizovaný v letech 1990 - 1995 vznikl hlavně z politických a ekonomických důvodů. Potřeba nového zdroje dodávek ropy byla ze strany naší republiky jednoznačná a veškeré úřední procesy proto probíhaly poměrně rychle. Avšak na udělení stavebního povolení ze strany SRN, resp. bavorské vlády, se muselo čekat až do 15. února 1992. Konečná verze trasy ropovodu na českém území rozhodla o stavbě Centrálního tankoviště ropy (CTR) Nelahozeves.

Výstavba CTR probíhala v letech 1990 - 1997. Toto tankoviště ropy slouží ke skladování a blendingu ropy z ropovodů IKL a Družba a zároveň k distribuci ropy k zákazníkovi. Ve Vohburgu je ropovod IKL napojen na ropovod TAL (Transalpine Ölleitung). Zajímavostí vedení tohoto ropovodu je jeho umístění do dna koryt několika řek, mezi nejznámější patří řeka Regen (uložení v hloubce 6 m) a Dunaj (uložení v hloubce 3,5 m).

Výběr informací o ropovodu IKL, od jehož zprovoznění na české straně uplyne 25. března 20 let:

  • Stavbu druhého ropovodu (vedle tehdy jediného ropovodu Družba přepravujícího ropu z Ruska) si vyžádala potřeba diverzifikace dodávek této strategické suroviny po rozpadu komunistického bloku a snaha o snížení závislosti na tehdy nestabilním a nevyzpytatelném Rusku.
  • Česká vláda o stavbě rozhodla v únoru 1992. V dubnu 1994 byla podepsána česko-bavorská smlouva o převzetí a dělbě záruk za tzv. nepojistitelné škody na ropovodu.
  • Stavba vlastního ropovodu byla na české straně oficiálně zahájena v září 1994, některé stavební práce ale začaly již v dubnu 1992.
  • Česká část ropovodu byla zprovozněna 25. března 1996, na německé straně byl ropovod slavnostně uveden do provozu 13. března 1996.
  • Generálním dodavatelem stavby byly Vodní stavby Praha, hlavními subdodavateli Plynostav Pardubice, IPS Praha a ČKD Praha DIZ.
  • Ropovod měří 347,4 km a vede z poloviny po německém a z poloviny po českém území z Ingolstadtu do rafinérií v Kralupech a Litvínově. Délka liniové části ropovodu v ČR je 168,6 km. Objem ropovodu, který tvoří potrubí o průměru 700 mm, je zhruba 140.000 m3. Ropa jím proudí rychlostí 0,5 až 1,2 m/s.
  • Ve Vohburgu u Ingolstadtu je napojen na Transalpinský ropovod (TAL) vedoucí z italského Terstu.
  • Ropovodem IKL se přepravuje ropa pocházející především z Kaspické oblasti, Blízkého východu a severní Afriky.
  • Součástí stavby ropovodu bylo i vybudování centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi u Kralup. Zde byly již v červenci 1994 uvedeny do provozu první čtyři zásobníky, každý o kapacitě 50.000 m3. Další dva, každý o kapacitě 100.000 m3, byly zprovozněny v říjnu 1996.
  • Ropovod vlastní a provozuje státní společnost Mero, která je jediným přepravcem ropy v ČR a vlastní a provozuje i českou část ropovodu Družba. Od prosince 2012 má Mero pětiprocentní podíl ve firmách vlastnících a provozujících ropovod TAL, což dává možnost přednostního využití jeho kapacity v případě nouze.
  • Mero každoročně přepraví do obou českých rafinérii v Kralupech a Litvínově přes sedm milionů tun ropy. V roce 2014 to bylo 7,5 milionů tun, z toho ropovodem IKL 3,6 milionu tun.

Akciová společnost Mero ČR vznikla k 1. lednu 1994 sloučením společností Petrotrans a Mero IKL. Jediným vlastníkem firmy je prostřednictvím ministerstva financí český stát. Kromě správy obou ropovodů provozuje Mero centrální tankoviště ropy poblíž Nelahozevsi.

Vývoj dodávek ropy ropovody Družba a IKL do ČR (v mil. tun)

  Družba IKL celkem
2014 3,85 3,63 7,48
2013 4,01 2,64 6,65
2012 3,07 4,10 7,17
2011 4,03 3,03 7,06
2010 4,88 3,10 7,98
2009 5,28 2,18 7,46
2008 5,02 3,30 8,32
2007 4,80 2,58 7,38
2006 5,43 2,54 7,97
2005 5,20 2,72 7,92
2004 4,67 2,12 6,79
2003 4,37 2,05 6,42
2002 4,00 2,14 6,14
2001 3,83 2,17 6,00
2000 3,74 2,04 5,78


Zkuste štěstí v kasinu s Rudou Pivrncem:
Doporučujeme



Kurzovní lístek
Literatura

Počasí
Počasí Praha 1 - Slunečno.cz
Mapa cen pohonných hmot

Česká investiční konference

Kurzy měn

1CAD17.714
1CNY3.403
1EUR25.405
1GBP30.113
1PLN5.566
100SKK89.059
1USD21.896

Doporučujeme

Nejnižší ceny energií hledejte na Úspory.cz


Patria.cz – největší investiční portál s real-time daty


Atraktivní práce
Nabídky atraktivní práce


Makléřské zkoušky
Školení, testy, informace pro burzovní makléře


ETFs - Exchange Traded Funds


Investice a informace o trzích


Akcie ČEZ
detailní informace o titulu, aktuální grafy